Přerovský zámek se nachází uprostřed městské zástavby na západní straně travertinového návrší vypínajícího se nad levým břehem řeky Bečvy. Jedná se o čtyřkřídlý objekt s válcovou věží obklopený ze dvou stran suchým příkopem, přes který vede zděný most. Na západní straně k budovám přiléhá kamenná hradba s cimbuřím.

Majitelem původně gotického hradu se na konci 15. století stal rod Pernštejnů. Na přelomu 16. a 17. století se Přerov dostal do držby Karla staršího ze Žerotína, za něhož vyvrcholila přestavba hradu na renesanční zámek. Větší stavební úpravy v interiérech i exteriérech zámku provedli až v první polovině 19. století Antonín hrabě Magnis a jeho syn Vilém. Již na konci 19. století přestal zámek sloužit k účelu bydlení. Po vzniku Československa převzalo zámek město Přerov, které se rozhodlo přizpůsobit interiéry zámku pro muzejní expozice a depozitáře. Muzeum Komenského bylo do prostor zámku přestěhováno na počátku třicátých let 20. století, kterých dodnes využívá pro muzejní účely.

Archeologie Přerovska
Expoziceje umístěna do šesti místností pozdně gotických suterénních prostor západního a jižního křídla zámku. Expozice zpřístupněná v roce 2000 seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z oblasti přerovského regionu (včetně známého sídliště “lovců mamutů” v Předmostí u Přerova) od starší doby kamenné až do sklonku středověku a počátků raného novověku na přelomu 15. a 16. století.

Školní třída ze 17. století
Expoziční cyklus historických rekonstrukcí školních tříd dokladuje zajímavým způsobem různá období vývoje dějin školství a pedagogiky v českých zemích. V instalacích dobových školních tříd jsou uplatněny bohaté „školské“ sbírky Muzea Komenského zaměřené na školní nábytek, školní pomůcky, školní nástěnné obrazy, mapy a učebnice.