Kovářství na Helfštýně
V roce 1986/1987 byla vybudována stálá expozice uměleckého kovářství v suterénu paláce, rozšířená v roce 1999 o expozici historické mincovny s replikami renesančního strojového vybavení. V roce 1988 byla rekonstruována kovárna na třetím nádvoří, kde také vzniklo v roce 1998 Kovářské studio s ateliérem a knihovnou v rekonstruované budově bývalé pekárny. Mezinárodní setkání uměleckých kovářů – Hefaiston byl od roku 1989 rozšířen o Kovářské forum a od roku 1999 o kovářské kurzy probíhající pod vedením prof. A. Habermanna.

Z historie hradu
Celý komplex tvoří řada staveb užitkových i fortifikačních. V současné době jsou na hradě zpřístupněna čtyři nádvoří. Má pětici bran, množství bašt, věží a rozsáhlý systém vnitřního i vnějšího opevnění. Svojí rozlohou patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům v Evropě.

Rozsáhlá zřícenina hradu Helfštýna, vévodící celému údolí Moravské brány, podněcovala už na konci 18. století romantizující historiky k falešným úvahám o původu hradu v daleké minulosti.  

Hrad Helfštýn vznikl se vší pravděpodobností v poslední čtvrtině 13. století a jeho zakladatelem a prvním majitelem byl slezský šlechtic Friduš (Fridrich) z Linavy. Friduš z Linavy, jak uvádí s odstupem času záznam v moravských deskách zemských z r.1349, se zmocnil (snad za bezvládí po smrti Přemysla Otakara II. r. 1278) v tomto kraji části majetku pánů z Drahotuš a vybudoval na nejvyšší části hřebene nad řekou Bečvou, chráněné strmými svahy, malý hrad s oválným půdorysem. Hrad vznikl na ploše dlouhé přibližně 50 metrů a široké 30 metrů a byl už tehdy opevněn silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou okrouhlou věží. Na severní straně byl umístěn prostý hradní palác, který měl mimo sklepy ještě dvě podlaží. Celý areál hradu byl obehnán širokým parkánem, za nímž byl vyhlouben ochranný příkop.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu hradu.